Do Now

Způsob jakým zahajujeme hodinu vysílá studentům jasný vzkaz o našich očekáváních, záměru i pracovní kultuře, kterou chceme v hodinách pěstovat.

Jaký chceme začátek hodiny?

Pokud chceme, aby si studenti přivykli na to, že se v našich hodinách zapojují aktivně a odvádí poctivou práci doslova od první minuty, je dobré je to naučit a udělat z toho návyk. Při dobře zvolené aktivitě studenti postupně přivyknou tomu, že se začátkem hodiny pracují na něčem, co jim dává smysl a současně je pro ně v nějakém ohledu výzvou, vede k přemýšlení. Jako učitelé chceme, aby studenti zažívali, že nám na jejich učení záleží a adekvátně se na to připravujeme. Díky tomu si studenti zvyknou být aktivní a v hodinách pak není prostor na prostoje a nečinnost.

Proto je důležité začít hodiny pravidelně ve svižném tempu se zadáním nějakého úkolu. Tento úkol by měl být předvídatelný v tom smyslu, že žáci vědí, jak jej začít vypracovávat. Prvním krokem vedoucím ke skvělé hodině je metoda “Do now”. Jednoduchá aktivita, ke které stačí tužka a papír. Tato aktivita je pro žáky připravena se začátkem hodiny a ti na ni mohou začít pracovat bez instrukcí od učitele.

Samoobslužná rutina

Tajemství úspěchu spočívá v té části “bez instrukcí od učitele”. Aktivita, která nevyžaduje žádné další pokyny, zjednoduší život učiteli i studentům. Učiteli dává hned na začátku hodiny prostor, ve kterém je možné ještě jednou projít poznámky k hodině, naladit se na třídu, vrátit studentům oznámkované práce, apod. Studentům nabízí předvídatelnou rutinu, během které se naladí na vaši hodinu, zklidní se soustředěnou tichou prací a současně přivykají tomu, že ve vašich hodinách se pracuje od samého začátku.

Dobré “Do now” by mělo splňovat tři kritéria:

1. Zadání “Do now” by mělo být pokaždé na stejném místě, takže se pro všechny studenty stane zvykem/rutinou na něm pracovat. Zadání lze napsat na tabuli, nebo mít připravé na papíru, který na tabuli nalepíme. Je možné ho vytisknout na papíry k vyplnění a nechat na hromádce na lavici nebo u vstupu do třídy, kde si student zvykne, že si zadání vyzvedne, sedne do lavice a pracuje. Ať se rozhodnete pro jakoukoliv variantu, buďte v ní konzistentní. 

2. Studenti by měli být schopni “Do now” vypracovat bez jakýchkoliv instrukcí od učitele. Bez diskuze se spolužáky a ve většině případů by jim měly stačit pomůcky, které do hodiny běžně nosí (tužka,..). Pokud je tedy úkolem napsat větu, která vysvětluje kreslený vtip z časopisu “Punch” z 19. století, měl by být komiks nakopírován do zadání “Do now” a nebo být promítán na viditelném místě. Někteří učitelé špatně pochopí podstatu Do now a začnou studentům vysvětlovat, co by měli dělat (např. “Ok třído, zadání “Do now” je na tabuli, všimněte si, že máte dělat X a potom Y, prosím pusťte se do toho.”) Tento přístup popírá smysl samořízené rutiny na začátek hodiny.

3. Aktivita by měla trvat max. 5 minut a měla by vyžadovat psaní. Tedy, že výstupem bude něco napsaného. Psaný výstup dodává vážnosti celé činnosti, přiměje studenty k přemýšlení a formulaci myšlenek a učiteli umožňuje mít lepší přehled o tom, jak studenti pracují.

Ve většině případů by mělo být “Do now” samostatnou a tichou prací. Je možné čas od času využít např. jednoduché testování ve dvojicích, ale to až ve třídách, kde je Do now zaběhnutou a fungující rutinou.

Z pohledu obsahu se u “Do now” osvědčuje:

1. Evokovat náplň hodiny (např. pokud budete v hodině rozebírat konkrétní příběh, můžete nechat žáky odpověďět na otázky, co by udělali, když by byli vystaveni situacím, jako aktéři příběhu, kterým se budete zabývat)
2. Připomenout obsah předchozí hodiny (např. vysvětlit 3 slova, jejichž význam jste rozebírali v předchozí hodině). 
3. Poskytnout nezbytné informace pro práci v hodině  (např. studenti si přečtou krátký non-fiction úryvek o přídělech během II. světové války, protože pochopení toho, co jsou příděly bude potřeba pro další práci v hodině)

Přestože se osvědčily všechny tři varianty, autor vyzdvihuje spojení “Do now” s připomenutím obsahu předchozích hodin (2), s tzv. retriaval practice (o této technice píšeme více zde). Protože pravidelné vybavování vede k většímu upevňování látky a ke změnám v dlouhodobé paměti. 

Kontrola Do now

Stejně důležitý jako obsah, je i způsob, jak “Do now” s žáky zkontrolovat. Často se stává, že se učitelé se studenty při kontrole/procházení výstupů “Do now” zaseknou a ztratí mnoho času. Dobře může fungovat nastavení časovače. Ideální je kontrole věnovat tolik času, kolik studentům zabralo “Do now” vypracovat. Tedy někde mezi 3-5 minutami. Pokud zadáte 8 otázek, pak je dobré při procházení třídou sledovat, které otázky studenti odpověděli správně a ty při kontrole přeskočit. Vybrat 1-2 otázky, které studentům daly zabrat nebo v jejich odpovědích nejčastěji chybovali a ty společně projít.

Důslednost a tempo

Protože chceme, aby se “Do now” stalo rutinou, je nezbytné pravidelně podporovat a vyžadovat správný průběh této aktivity.

Svou roli hraje i rychlost s jakou se přejde od práce na “Do now” k její kontrole. Mistři “Do now” z řad učitelů, které měl autor možnost sledovat, se vyznačovali tím, že mezi vypracováním a kontrolou přecházeli velmi rychle. Lze použít něco jako “OK, až uslyšíte gong, položte tužky a projdeme některé otázky.” Nebo po zaznění gongu začít žáky vyvolávat jménem. Tempo dobrého “Do now” dává hodině spád a říz od samého počátku.

Úryvek z knihy Teach like a champion od Douga Lemova. Přeloženo a kráceno. 

Advertisement