Vybavování z paměti

Úryvek z podcastu 79 epizody Cult of Pedagogy. Přeloženo a kráceno. Odkaz na celý záznam včetně odkazů na zmíněné výzkumy a praktické tipy naleznete na konci textu. 

Tento úryvek se věnuje technice procvičování naučené látky, která se v angličtině nazývá “retrieval practice”. Do češtiny se nejčastěji překládá jako vyvolávání nebo vybavování naučených informací z paměti. O co jde?

Co je “retrieval practice”?

Jde o proces, při kterém se pokoušíme z paměti vybavit nějakou látku, aniž bychom ji měli před sebou. Představte si, že se učíte třeba skladbu lidského těla podle různých soustav: svalové, kosterní, oběhové, trávicí,… V rámci retrieval practice byste zkoušeli vyjmenovat součásti jednotlivých soustav z paměti. Poté, co byste vyjmenovali vše, co si pamatujete, byste otevřeli učebnici a zkontrolovali, zda umíte všechno.

To nezní moc převratně, že? Řada z nás se takto “drtila” a sebe-zkoušela většinu žákovských let. Na stejném principu je založená i práce s učebními kartičkami (flashcards), které se používají desítky let. Tak proč se o “retrieval practice” teď tolik mluví? 

To, co je nové a zajímavé, jsou závěry výzkumů zkoumající tuto techniku. V posledních letech řada kognitivních psychologů porovnávala “retrieval practice” s jinými učebními strategiemi jako je opakování v hodinách na závěr lekce, práce s poznámkami, znovu čtení textu, apod. A zjistili, že žádná z technik neupevňuje látku v dlouhodobé paměti tak, jako právě “retrieval practice”.

Výzkum

V podcastu se hovoří o studii, v rámci které učitelé ve vybraných třídách k probírané látce zařadili kvízy a testy, které nebyly na známky. Jejich cílem bylo, aby si žáci zkoušeli vybavit probíranou látku. Na konci roku se ukázalo, že z látky, která byla pravidelně opakovaná v kvízech a testech, měli studenti o řád lepší známku než z látky, která v kvízech nebyla a to i přesto, že ji učitelé v hodinách běžným způsobem procvičovali a opakovali. Zkrátka jen fakt, že studenti pracovali na kvízu a lámali si hlavu, pomohl s upevněním v dlouhodobé paměti. 

Od opakování k vybavování

Pro nás jako pro učitele z toho plyne jedna zásadní věc. Když učíme nějakou látku a chceme, aby si ji studenti zapamatovali, měli bychom naši pozornost posunout.  Od otázky “jak nejlépe opakovat” k aktivitám, kdy si látku z paměti budou studenti, co nejvíce vybavovat sami. Tím spíš si danou věc zapamatují.

Jak zapojit “retrieval practice” do hodiny?

Nápady:

• Think-Pair-Share: důležité je, aby měl každý žák ve fázi “think” možnost zamyslet se sám a až pak sdílet  (např. Co si pamatuji o buňce z minulé hodiny)
• Kvízy nebo testy, které nejsou na známky: na papíře, ve Forms, pomocí Plickers, Kahootu, Quizzletu, Quizzies,… Na formě nezáleží. Důležité je brát tyto kvízy jako formu učení vedoucí k zapamatování a tudíž je neznámkovat
• Brain dump aneb vše co o dané věci vím: studenti na papír nebo do tabulky píší, co o látce vědí, chtějí vědět a co se naučili. Pak lze vyměnit v rámci Think-Pair-Share nebo sdílet s celou třídou. Lze využít na začátek, v průběhu i na konci lekce.
• Flashcards: k využití doma i ve třídě. Podrobnější tipy na práci s kartičkami v odkazu níže.

Na co si dát pozor:

• Neznámkujte retrieval: jde o učební strategii nikoliv o produkt učení. Některé výstupy lze hodnotit formativně. Nicméně aby se studenti cítili bezpečně a technika vybavování měla kýžený efekt, je důležité, aby neměla vliv na známku, kterou žáci dostávají
• Správné načasování: retrieval practice má největší efekt, pokud je pravidelný (např. součástí každé nebo každé druhé hodiny), spíše než souhrnné opakování na konci lekce třeba po měsíci. Delší časový rozestup vede k většímu zapomínání látky.
• Zpětná vazba je důležitá: pokud si student vybaví látku špatně (např. splete slovíčko) je důležité, aby dostal zpětnou vazbu. Třeba tak, že učitel řekne slovíčko správně a nebo nabídne možnost zkontrolovat si slovíčko v textu nebo ve slovníku
• Retrieval practice by měl odpovídat tomu, co chci, aby žáci uměli: Pokud chci, aby žáci uměli správně slovíčka nebo zpaměti letopočty, stačí stavět retrieval practice formou jednoduchých kvízů. Pokud ale žáci mají být schopni zodpovědět náročnější otázky, je důležité, aby i tyto náročnější otázky byly součástí retrieval practice a žáci měli možnost jejich odpovídání nacvičovat

Co retrieval a badatelská nebo projektová výuka? 

Pokud jsou vaše hodiny orientovány více konstruktivisticky, tedy pokud dáváte přednost tomu, aby si studenti věci odhalovali sami, doporučuje podcast následující: I v rámci badatelské nebo projektové výuky jsou určitá fakta, které je potřeba si zapamatovat, aby se studenti posouvali dále. I v rámci tohoto typu výuky může mít “retrieval practice” své místo a vy tak můžete lépe pomoci žákům, aby se sami učili efektivněji.  

Začněte s málem

Podcast doporučuje začít v malém. Nemusíte hned radikálně měnit své hodiny. Stačí  drobné aktivity, při kterých necháváte každého žáka, aby si pokoušel z paměti vybavit, co nejvíce. 

Jakou jednu věc mohu ve své hodině změnit, abychom se od “opakování a procvičování látky” přesunuli k “vybavování z paměti”?

Advertisement